Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Záhada východního úspěchu

6. 10. 2011 22:31:14
Jako zarytému asiatofilovi se mi nemohl nedostat do rukou rozhovor známého amerického spisovatele a žurnalisty indického původu Fareeda Zakarii s bývalým předsedou vlády Singapuru, dnes „zaslouženým ministrem“ a hlavním strůjcem singapurského úspěchu Li Kuang Jaem.

V roce 1965 se Singapur z ekonomického hlediska řadil po bok Chile, Argentiny a Mexika; dnes je jeho hrubý domácí produkt na hlavu oproti zmíněným zemím čtyřikrát až pětkrát vyšší (v roce 2010 byl Singapurský HDP/hlavu podle MMF 3. nejvyšší na světě). Co však vyvolává otázky je fakt, že se tak stalo během života jedné jediné generace. Celý rozhovor je o hledání faktorů, které stojí za ekonomickým boomem Singapuru, resp. Východu obecně.

Fareed Zakaria charakterizuje singapurskou vládu coby „měkký“ autoritativní režim, přičemž poznamenává, že existovala i období, kdy až tak měkkým nebyl. Li Kuang Jao stál v čele vlády od roku 1959 až do začátku 90. let, kdy uvolnil místo svému nástupci. Po svém odchodu do politického důchodu se stal „Senior Minister“ světově uznávaným učencem, který díky své silné autoritě udržuje v zemi poměrně silný vliv, s trochou nadsázky bychom mohli říci, že i v celém regionu JV Asie. Jedním z témat, k nimž se často vrací, je demokracie amerického typu a její rizika – a to nejen na území, kde je praktikována, ale i na územích, které by mohly přijmout a prohlubovat některé její prvky.

Jeho postoj vůči Spojeným státům však není jen ve skrze kritický. Jakožto Východoasijec nalézá při pohledu na Spojené státy i rysy přitažlivé. Jak poznamenává, líbí se mu například docela svobodné, přirozené a otevřené vztahy mezi lidmi bez ohledu na jejich společenské postavení, národnost nebo náboženství, dále jistou otevřenost debaty o tom, co je pro společnost dobré a co špatné; odpovědnost veřejných činitelů; neexistenci všemožného utajování a strachu, jež jsou neodmyslitelné od vlády komunistické.

Při pohledu na americký systém jako celek však některé jeho části shledává zcela nepřijatelnými: střelné zbraně, drogy, násilné zločiny, tuláctví, nevhodné chování na veřejnosti – souhrnně řečeno úpadek občanské společnosti. K rozšiřování práva jednotlivce chovat se tak, jak si on sám přeje, došlo na úkor řádu ve společnosti. Na Východě je hlavním cílem spořádaná, řádně fungující společnost, aby se mohl každý maximálně těšit svým svobodám. Taková svoboda může existovat jen ve spořádaném státě, nikoli v přírodním stavu soupeření, sporů a anarchie.

Podle Liho souvisí úpadek amerického systému s erozí morálních opor společnosti a slábnutím osobní odpovědnosti. V každé společnosti musí podle něj existovat řád.

Li se nedomnívá, že by existovalo něco, co bychom mohli souhrnně nazvat „asijský model“. Jisté však je, že západní společnosti se od těch východních výrazně liší. Podle Liho spočívá základní rozdíl mezi západním a východoasijským pojetím společnosti a státu v tom, že východní společnosti jsou přesvědčeny, že jednotlivec existuje v kontextu své rodiny. Jedinec není chápán jako něco původního a izolovaného. Rodina je součástí širší rodiny, dále okruhu přátel a širšího společenství. Vládce či stát se nesnaží poskytnout člověku to, co mu nejlépe poskytne rodina. Li považuje rodinu za základní stavební prvek společnosti.

Tato představa je ztělesněna jedním drobným čínským aforismem: Xiushen qijia zhiguo pingtianxia. Xiushen znamená postarej se o sebe, rozvíjej se, čiň vše, abys byl užitečným; Qijia znamená starej se o rodinu; Zhiguo – starej se o svou vlast; Pingtianxia – vše pod nebem je pokojné a mírné. Celý singapurský národ tato přesvědčení bezvýhradně sdílí.

Základním konceptem východní civilizace je se vzdělávat a pečovat o svou rodinu. Vlády přicházejí a odcházejí, toto však trvá. Zatímco na západě stát či vláda říkají: dej mi všeobecný mandát a já vyřeším veškeré problémy společnosti, na Východě se začíná důvěrou v sebe sama.

V čem spočívá hospodářský úspěch Východu? Právě v rodině. Vláda může vytvořit rámec či prostředí, v němž lidé mohou žít šťastněji, mohou se realizovat a být úspěšní, ale ekonomický úspěch nebo nezdar závisí v posledku na tom, jak sami lidé naloží se svými životy. Podle Liho bylo šťastnou okolností k úspěchu kulturní zázemí, víra v blaho hospodárnosti, tvrdé práce, poslušnosti vůči rodičům a loajality v rámci širší rodiny, a – zejména – úcta ke vzdělání a znalostem. Napomohl tomu i fakt, že lídři věděli, kde jsou, a věděli, kam musí jít.

Na Východě nikdo nevěří, že stát se může postarat za všech okolností, že může být živitelem za jakýchkoli podmínek. Ani sama vláda tomu podle něj nevěří. V těch nejkritičtějších situacích, dokonce v případě zemětřesení a tajfunů, to jsou vzájemné lidské vztahy, které vám pomohou vydržet a přežít. Rodina a struktura vzájemných lidských vztahů zvyšují naději svých členů na přežití.

Úspěch Východu je též v hybných silách, kdy všichni sdílí tradici přísné disciplíny, úcty k učiteli, neodmlouvání a mechanického učení se. Li se domnívá, že pokud má nějaký národ kulturu, která tolik neoceňuje vzdělávání a vzdělanost, těžkou práci a odříkání se momentálního potěšení ve prospěch budoucích zisků, pak bude cesta k cíli mnohem pomalejší.

Autor: Martin Gurín | čtvrtek 6.10.2011 22:31 | karma článku: 12.18 | přečteno: 801x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Politika

Jan Dvořák

Komisařka Jourová odolala útoku ČT, premiér Fico zařídil konec potravinového apartheidu

Ve středu večer jsem měl velký strach o naši paní komisařku z Bruselu, křehkou Věru Jourovou. Dostala se pod děsivou palbu moderátora ČT Borka - všem kulkám však odolala.

28.7.2017 v 12:07 | Karma článku: 25.49 | Přečteno: 1022 | Diskuse

Yekta Uzunoglu

"Merklová horší než Hitler"

tak to zní titulní stránka Erdoganovi hodně a hodně blízkého tureckého deníku Yeni Vakit ze dne 25.7.2017 s fotografií paní kancléřky Angely Merklové, které na prsa Photoshopem nalepili Hackenkreuz.

28.7.2017 v 9:08 | Karma článku: 15.88 | Přečteno: 831 | Diskuse

Karel Januška

Dalíkovo odsouzení

Pan Dalík byl odsouzen k odnětí svobody. Odnětí svobody nařídil soud výrokem: „Občan Dalík se dopustil trestného činu. Proto bude zbaven osobní svobody v délce čtyř let.“

28.7.2017 v 3:59 | Karma článku: 26.24 | Přečteno: 1052 | Diskuse

Zdenek Horner

Povolit popírání faktů bez omezení?

Nepřestanu asi nikdy litovat, že jsme po listopadu 89 nedokázali zakázat komunistickou stranu. Zato jsou u nás zakázána a stíhána extrémně pravicová hnutí. I když někdy lze nesnadno odlišit, ke které straně spektra hnutí patří.

28.7.2017 v 2:50 | Karma článku: 10.29 | Přečteno: 772 | Diskuse

Alexander Bellu

Platíte víc za oběd? Poděkujte vládě

Za obědové meníčko dáte u nás, v téhle zemi, 94 korun. Jeho cena tak za poslední rok a dva měsíce vzrostla o 10 %. Jasně, na vině je spousta faktorů.

27.7.2017 v 17:21 | Karma článku: 32.32 | Přečteno: 1563 | Diskuse
Počet článků 8 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1098
rozvojař; student politologie a mezinárodních vztahů (FSV UK); skeptik, ale s realistickým nadhledem; nestraník; milovník dochvilnosti, respektu, přiměřeného perfekcionismu, zlaté střední cesty, života bez dinosaurů a štěnic; a v neposlední řadě také milovník Jižní Koreje a kofunciánských hodnot, ale na druhou stranu hrdý Čech (budu se muset mít na pozoru před Moravisty).


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.