Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Racionálně zorganizované divadlo

12. 03. 2012 20:06:01
"Vyhráli jsme po otevřeném a čestném boji. (...) Byl to velmi důležitý test nás všech, celého ruského národa. Test politické zralosti, samostatnosti a nezávislosti." Tak okomentoval své vítězství v prezidentských volbách, které se uskutečnily minulý víkend, býv. prezident a ministerský předseda Ruské federace – Vladimír Putin. Tématem prezidentských voleb v Rusku a jejich potenciálním důsledkům se věnovala debata organizovaná Samosprávou Institutu mezinárodních studií ve spolupráci s Politologickým klubem FSV UK (6. 3. 2012), jejichž pozvání přijali „doktoři“ – Karel Svoboda (IMS), Michael Romancov (IPS) a Josef Mlejnek (IPS).

Karel Svoboda:

„Výsledkem nejsem překvapen a to jak na úrovni celostátní, tak v Čečensku. Otázkou pouze bylo – dostane Putin v prvním kole více než 50 % hlasů?

Nyní se však musíme zabývat tím, co se bude dít dál? Neočekávám žádnou výraznou změnu. Po parlamentních volbách jsme byli svědky protestů, jichž se účastnilo na 100-150 tisíc lidí. Bylo to liberální hnutí, které má však podporu pouze v Moskvě a Petrohradu. Je nutno si přiznat, že Putin podporu má.

Čím je to dáno?

Vladimír Putin má téměř exkluzivní přístup k médiím, zejména k televizi, díky níž pasivně přijímáme informace, což považuji za klíčové. V této souvislosti musím také poznamenat, že se zvýšil vliv sociálních sítí – ty protesty posílily a zatraktivnily.

Jakým způsobem Putin vystupuje?

Roli „lovce medvědů“ omezuje, to je důležitý moment. Byla to známka silného prezidenta, která vynikla v 90. letech, kdy byl prezident nemocný, byla zde na konci 90. let ekonomická krize,... Rusko potřebovalo silného vůdce – to bylo uspokojeno příchodem bývalého plukovníka KGB a judisty, který se prezentoval jako silný vůdce. Dnešní Rusko je však jiné, Putin musí změnit styl komunikace.“

Josef Mlejnek:

„V průběhu voleb a bezprostředně po nich jsme zaznamenali celou řadu informací o volebních machinacích. Často se v komentářích objevoval názor, že to Putin neměl zapotřebí, že by zvítězil i bez machinací. To je ale zjednodušený pohled. Putin jako jediný se objevoval v oficiálních médiích, většina Rusů nikoho jiného nezná – v Rusku neexistuje svobodný mediální prostor. „Strana moci“ by reálného protikandidáta do médií nepustila. Zajímavým momentem je bezpochyby fakt, že se Putin v předvolebních diskuzích neobjevoval. Chtěl tím dát najevo, že on je jaksi něčím víc než „obyčejným“ kandidátem. Zjuganova a Žirinovského nechal Kreml být – očekávali podporu okolo 15 % a hlavně, Zjuganov a Žirinovskij na sebe vždy nabalí takříkajíc extremistické hlasy a hrají tak vlastně úlohu předepsanou kremelskými politickými inženýry. Ani Prochorov nebyl vnímán jako vůdce natož jako reálná hrozba. Je to dáno tím, že je to bohatý oligarcha – to je většině populace naprosto cizí. Politický souboj tedy vnímám spíše jako imitaci.

Na druhou stranu i v České republice vidím jisté podobnosti s Ruskem. I v našich zeměpisných šířkách existují strany coby zástup maskotů (viz. VV a předseda Radek John – jeho pozice (na rozdíl od Putina) souvisí pouze s růstem politického marketingu, jimž se i u nás nechává bezhlavě ovlivnit velké množství voličů). Skutečné rozhodování, stejně jako v případě Ruska, je kdesi v pozadí.“

Michael Romancov:

„Volby v Rusku jsou do značné míry protimluv. Rusko přebírá něco od Západu – formu, ale ne obsah. Voliči de facto neví, co jsou to volby. Politikové to považují za komplikaci – důležité pro ně pouze je, aby to „dopadlo“. Rusko v této oblasti připomíná sprintera – „musíme se stát demokracií“ – schválí se, ale je možné, že brzy ztratí stopu. Reálný obsah je naprosto jinde.

Za jedinou skutečnou politickou stranu považuji Komunistickou stranu. Jednotné Rusko – to bylo vyprofilováno pouze za účelem podpory prezidenta a co je zajímavé – Putin není členem strany... aby jej případná diskreditace strany negativně neovlivnila.

Reálná ruská politika stojí naprosto za politologickými poučkami. Rozdělení mocí v psané ústavě nic neříká o reálné politice.

A co se týče D. Medveděva – ten měl Rusku představit moderní tvář. Zřídil si Facebook, Twitter – ale bylo to jen na efekt. Byla to jen loutka Putina – on i vypadal jako medvídek a Putin chtěl, aby zhubnul a taky se tak stalo.“

Zdroj: REUTERS/Eduard Korniyenko

-- DISKUZE

Kdo se stane příštím premiérem?

S: „Bude jím asi Medveděv, aby se potvrdil současný kurz. Je však taky možné, že to bude bývalý ministr financí Kudrin.“

R: „Bude to Medveděv, ale pouze na krátkou dobu. Chtěl modernizaci, ale Putin se nyní od něj odlišuje – chce „inovovat“ – to bude dle mého názoru konec pro Medveděva.“

M: „Není důležité, kdo bude premiérem. Putin si počká, až si Medveděv vyláme zuby a poté jej odsune.“

Dá se vysvětlit tak vysoká podpora Putina v Čečensku?

S: „Nerozumím výsledku – 99,72 %. Mou hypotézou je, že Ramzan Kadyrov přemluvil jednotlivé komunitní vůdce. Je však nutno poznamenat, že Čečensko je brutální diktaturou a Ramzan chtěl Putinovi prokázat loajalitu.“

Existuje potenciál zrodu nějaké nové osobnosti, konkurence současné vládní elity?

Někdo jako Sacharov se může objevit, ale bude poslán do vyhnanství. Vše záleží na vývoji ruské společnosti – resp. na modernizaci, růstu střední třídy a zejména na ceně ropy. Nelze do budoucna vyloučit nějaké sociální nepokoje.

Důležité je se dívat daleko do budoucna. Jaký bude mít společnost vtah ke světu, jaké bude mít hodnoty. Základní parametry se dají změnit až v dlouhodobém období.

S: „Problém je v tom, že by nebyla ani vidět (monopol na média). Navíc v Rusku vládne heslo: „Rusko je Putin“ – kdo by nevolil Putina, byl by proti Rusku.“

Život bez státu...

Po volbách do ruské Dumy se objevila poměrně početná skupina lidí, která si dokázala představit život bez státu! Lidé, kteří měli právo hlasovat si však uvědomili, že z nich udělala státní moc blbce. Dožralo je, jak bylo vítězství uskutečněno.

Bude zajímavé sledovat, jestli budou Rusové emigrovat a v jakém množství...

Proč Prochorov kandidoval?

R: „Údajně je Prochorov oblíben u žen, navíc je bohatý a svobodný.“ (smích)

S: „Prochorov vytvořil liberální projekt, resp. stranu, ve které byla část liberálních představitelů, ale Prochorov z ní byl později vyhozen. Byla zde tedy snaha vytvořit liberální stranu, nahnat tam liberální představitele (čímž by se „odhalili“) a poté by byla zničena.“

M: „Podle mě to nebyl kandidát s reálnou šancí na změnu.“

Jaký vývoj čeká ruskou vládu?

M: „To je těžké odhadnout. Podle mě je důležitější otázka, jak se státní moc zachová k opozici. Vidím zde 3 potenciální scénáře: 1) represe, 2) pochopí, že se ruská společnost mění a budou se to snažit podchytit a částečně se tomu přizpůsobit, 3) kombinace – Putin se chopí prezidentského kormidla – částečně užije represí a částečně udělá ústupek a vyslyší hlas protestů. Je možné, že se to nějak projeví na personálním složení ve vládě. Je také možné, že tyto změny povedou k rozložení opozice.“

Ruská politika je silně personalizovaná – je možné, že si Putin vychová nějakého nástupce (x konkurent)? Bude tam 12 let, ale co pak?

R: „Rusko možná najede na cestu stagnace. Putin tam navíc nebude 12 let, ale 25 let.“

Dá se očekávat změna Ruska v zahraniční politice?

S: „Nemyslím si, že by Putin cokoli měnil. Je to pragmatik. Jeho heslem je: „Ochráním Rusko“, bude tedy stále zaměřen proti Západu a bude se snažit zachytit trend, navíc je Putin dobrý vyjednavač. Pravděpodobně se pokusí o integraci v post-sovětském prostoru, možná bude iniciovat jiná integrační uskupení.“

R: „Putin chce, aby bylo Rusko naroveň Spojeným státům a Číně. To však není možné. Kromě surovin nemá Rusko co nabídnout. Navíc stále vládne tatáž osoba. Objevila se však změna v oblasti surovin a tou je důraz na vodu, resp. vodní zdroje.“

M: „Důležitý bude vztah k Ukrajině. Očekává se zde posilování ruského vlivu, Evropská unie zde zaspala a její vliv je zde menší. Jejich spojení by výrazně posílilo geopolitické postavení Ruska.“

Co bude Rusko dělat ve válce Západu s Íránem?

R: „Rusko nebude Írán bránit. Většinou to bývalo tak, že Írán donutil Moskvu dělat to, co oni chtěli. Je však zřejmé, že by válka Rusku velmi prospěla – zvýšila by se cena ropy, což by Rusko rozhodně uvítalo. Navíc Rusko disponuje v Radě bezpečnosti právem „veta“.

S: „Rusko nebude proti. Pokud Západ uvalí embargo, Rusko ztratí konkurenci.“

M: „Když se dva perou, třetí se směje. Válka by vedla k vyčerpání Západu, což by představovalo výhodu pro Rusko.“

Co je to vlastně hnutí „Naši“?

S: „Je to studentské hnutí podporující Putina a zároveň bojující proti opozici. Měli v úmyslu zakročit proti demonstracím. Je to tedy skupina, která takto podporuje oficiální politickou moc. Já bych to charakterizoval jako fašizoidní hnutí (což je trochu paradoxní, když vláda proti fašismu oficiálně, dle státní propagandy bojuje).“

Pokud bude Putin u moci do roku 2024, jak bude Rusko vypadat?

R: „Pokud se nezmění současné demografické trendy, pak se můžeme dočkat toho, že bude v roce 2030 podíl etnických Rusů v populaci Ruska tvořit pouze 49 %. Rusové by představovali největší etnikum, ale na záda by jim dýchali muslimové.“

Autor: Martin Gurín | pondělí 12.3.2012 20:06 | karma článku: 7.19 | přečteno: 689x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Politika

Karel Januška

Úhel pohledu

V. Moravec se chystá na dnešní polední "objektivní" diskuzi v ČT. Pozval si předsedu ÚS p. Rychetského. Bude mne utvrzovat v tom, že žiji v právním státě. Mám o tom silné pochybnosti.

19.11.2017 v 9:20 | Karma článku: 15.66 | Přečteno: 235 | Diskuse

Martin Mařák

Babiš, Bartoš, Okamura & Filip.com

No a je to na talíři, skutečná pochoutka pro labužníky, bbof.com.cz je nová a nadějná státotvorná parta kluků a holek, co spolu dnes mluví napříč celou Pirate@EU byznys-komouš-národovec-Bay.

18.11.2017 v 22:57 | Karma článku: 15.46 | Přečteno: 1026 | Diskuse

Jan Dvořák

Finanční dopady oslav na prezidentské kandidáty

V pondělí by mohlo být pozdě, řekli si po pátečních oslavách 17. Listopadu bdělí strážci finanční průhlednosti prezidentských kampaní, a hned ráno osobně některé z uchazečů oslovili přímo v bydlišti.

18.11.2017 v 19:52 | Karma článku: 24.13 | Přečteno: 590 | Diskuse

Jindřich Pacovský

Stát (proč ne) jako firma

Už dlouho mě překvapuje, jak je ve značném procentu populace rozšířená přitažlivost výroku "vést stát jako firmu", který pochází od Andreje Babiše. Proč je tento požadavek pochybný?

18.11.2017 v 19:00 | Karma článku: 13.23 | Přečteno: 559 | Diskuse

Alena Stratilová

Jazyková bariera ve vlastních řadách a vlastním státě

Kolik řečí znáš, tolikrát jsi člověkem. Jením z mnoha důvodů, které jsou slyšet, a proč se bojíme přijmout a pomoci lidem odjinud. Mimo jiného je to i neznalost jazyka, paradoxně našeho rodného jazyka.

18.11.2017 v 18:08 | Karma článku: 8.47 | Přečteno: 423 | Diskuse
Počet článků 8 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1098
rozvojař; student politologie a mezinárodních vztahů (FSV UK); skeptik, ale s realistickým nadhledem; nestraník; milovník dochvilnosti, respektu, přiměřeného perfekcionismu, zlaté střední cesty, života bez dinosaurů a štěnic; a v neposlední řadě také milovník Jižní Koreje a kofunciánských hodnot, ale na druhou stranu hrdý Čech (budu se muset mít na pozoru před Moravisty).


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.